.
ŠKOLA MYSTÉRIÍ HÓROVA OKA


 HOME


 OKEM BOHA HÓRA

   1. díl - ŠKOLA MYSTÉRIÍ

   2. díl - OSIRIS

   3. díl - SFINGA

   4. díl - KVĚT ŽIVOTA

   5. díl - SAKKÁRA I.

   6. díl - SAKKÁRA II.

   7. díl - DENDERA

   8. díl - EDFU

   9. díl - KOM OMBO

 10. díl - PHILAE


 MAGICKÝ EGYPT


ZAKÁZANÁ EGYPTOLOGIE 

TUTANCHAMONOVA PROROCTVÍ 

ÚVOD DO HERMETISMU 

KYBALION 

SMARAGDOVÉ DESKY


 KOSMICKÝ ROK

 BLÍŽENECKÉ VLASTNOSTI

 7 STUPŇŮ MYSLI


 TV, KNIHY, VIDEO


 GALERIE

 E-MAIL

1. DÍL - ŠKOLA MYSTÉRIÍ

ATLANTIDA
 

Náš příběh začíná těsně před naprostou zkázou, kterou způsobila potopa světa. V té době na Zemi ještě existovala civilizace, o níž se dnes hovoří už jen v legendách jako o ATLANTIDĚ. Její obyvatelé čerpali znalosti ze zkušeností, které lidé nashromáždili během tisíců let výzkumu fungování vesmíru a procesu, kterému říkáme život. Studiem konstelací planet zjistili, že lidstvo žije v jednotě mezi nebem a zemí, že hvězdy a slunce ovlivňují období, cykly a rytmy na Zemi. Moudří kněží ze školy Naacal v Atlantidě objevili, že se naše planeta nacházela v posledním stádiu jednoho ze svých cyklů. Marně varovali ostatní, že brzy přijde katastrofa, která zničí struktury, jež organizovaly život člověka.

   
Kněží samotní tedy postavili několik lodí, které utěsnili ze všech stran a pomocí elektromagnetických polí se je snažili chránit před silami, které by dokázaly prostoupit a rozpustit konstrukci lodi. Pod vedením nejvyššího kněze Chiquiteta Arelicha Vomalita se nalodili se svými rodinami, nástroji a zvířaty a vyrazili směrem na východ od Atlantidy.

Země se otřásla, rozpustily se ledovce a voda z nich zaplavila kontinenty a smazala téměř všechny stopy po jejich civilizaci. Důkazy nalezneme na dvou místech nedaleko Egypta, kde byly objeveny obří balvany, zvané megality. Jejich rozměry, váha a složité uspořádání jsou živoucím důkazem neznámé technologie, kterou pravděpodobně ovládala ztracená civilizace Atlantidy.

DŮKAZY: TRILITONY

První důkaz nalezneme v Baalbeku v Libanonu. Zde se nacházejí tři největší a nejtěžší kvádry na světě. Bývají označovány jako trilitony. Každý z těchto ohromných kvádrů váží 1200 tun. Je 25 m dlouhý, 8 m široký a 5 m vysoký. Dnes lze jako nejtěžší předmět  pomocí jeřábu zvednout raketoplán Discovery, který váží pouhých 150 tun, tedy jen desetinu váhy trilitonu. V současnosti neexistuje technologie, pomocí které bychom je zvedli a už vůbec bychom je nedokázali uložit na místo s takovou přesností. Na své místo byly přemístěny z lomu, který je 3 km daleko a kde se dodnes nachází jeden kvádr podobných rozměrů, jenž původní stavitelé nevyužili. Tyto tajemné terasy se díky své neobvyklé velikosti staly posvátným místem pro civilizace, které se v této oblasti usadily po velké potopě. Asyřané, Peršané, Řekové a nakonec Římané zde postavili své nejvýznamnější chrámy.

Druhý důkaz se nachází v Jeruzalémě, svatém městě tří náboženství. Zde objevíme další megality, gigantické kamenné kvádry. Každý z nich váží více než 800 tun. Díky své enormní a nevysvětlitelné velikosti se také proměnily ve svaté místo, kolem nějž se rozrostl Jeruzalém. Jsou součástí základů židovského chrámu. Dnes na nich stojí mešita Al-Aksa  a Dóm Skály. Kamenné kvádry jsou také uloženy v základech Zdi nářků. Dnes se na ně můžete podívat vejdete-li do tunelů, kde jsou kameny odhalené. Megality v Baalbeku a v Jeruzalémě byly součástí velkolepých staveb, které smetla potopa světa. Na svém místě zůstaly jen díky své masívnosti.

NOVÁ CIVILIZACE

Povodeň zničila atlantskou civilizaci, došlo k ní kolem roku 10.900 př.n.l., kdy sluneční soustava vstupovala do souhvězdí Lva. Ve všech svatých knihách na světě je o této potopě zmínka. Když se situace uklidnila, přistáli kněží se svými loděmi uprostřed zemského povrchu, kde se podle nich spojovaly všechny magnetické síly. Doufali, že se jim podaří využít tyto síly k rozvoji lidského poznání a tak postavili pyramidy, které odrážely, koncentrovaly a přeměňovaly vibrace planety v energii.

Jejich duševní výše je vedla k přesvědčení, že rozvoj lidstva není založen na materiálním blahobytu, ale spíše na získání vnitřního klidu a harmonie. Jedině tak se jim mohlo podařit proměnit člověka-živočicha v nadčlověka. Tito kněží v období, které pojmenovali Zep-Tepi (Nová doba), spatřili, jak se z vody vynořil úzký pruh oázy. Kus úrodné země chráněný okolní pouští a napájený dlouhou řekou. Dali mu jméno Egypt, neboli země vynořivší se z vod. Objevili novou zemi s jedinou řekou Nilem, kde mohli díky skvělým podmínkám budovat novou civilizaci. Kněží viděli velkou potopu jako příležitost pro lidstvo vydat se k vyššímu cíli a během nového cyklu rozvinout novou společnost, jež by se soustředila na duševní zdokonalování.

Sfinga je důkazem nového cyklu, který zahrnuli do svých plánů. Její podoba, lvice s lidskou hlavou, představuje cyklus mezi věkem Lva a věkem Vodnáře, kdy tato nová civilizace dosáhla svého největšího vlivu. 

ŽIVOT

Život vnímali jako Bohem stanovený proces, během něhož člověk prochází reinkarnacemi a úspěšně se zdokonaluje a postupuje v hierarchii vesmíru. Duše člověka, která nerozumí stvořiteli, ani důvodu existence vesmíru, ani své vlastní existence, se vtělí do těla a prochází s ním zkušenostmi, které jí mají pomoci získat moudrost a porozumění. Místo, kde dochází ke vtělování a získávání zkušeností se vyznačuje dvěma opačnými extrémy. Je to svět polarizovaný a duální, umožňující nám porovnávat různé elementy, abychom mohli poznat pravdu. Učíme se to tím, že čelíme následkům každého našeho jednání a rozhodnutí v životě. Utrpení nám dovoluje poznat štěstí. Úzkost nás učí rozumět míru. Musíme prožít mnoho životů a porovnávat během nich oba extrémy, než dojdeme k závěru, ze skutečnost existuje jen uprostřed všeho, v neutralitě lásky. Prostřednictvím reinkarnací se člověk krůček za krůčkem vzdělává a učí se respektovat ostatní živé a chápat, že všechno má svou funkci a že všechny okolnosti, i ty nejtěžší, jsou pro něj přínosem, protože jsou lekcemi na cestě vedoucí k duchovní dokonalosti. Život za životem se člověk zdokonaluje. Má více informací, získává klid a harmonii, má více životní energie, proměňuje se v tolerantní a respektující bytost, která získává přístup k větší moci. Chápe, že celý vesmír je založen na bipolaritě a protichůdných silách a že jediné, co není rozdvojené je láska. Láska je neutrální stejně jako Bůh.

V jejich zvěrokruhu v Dendeře najdeme zprávu o tom, že tento vzdělávací proces trvá každé duši celý jeden kosmický cyklus, dvanáct stádií zvěrokruhu. Sluneční soustavu průběžně ovlivňuje všech 12 konstelací. Během 25.920 let se člověk reinkarnuje do zhruba 700 různých těl, čekají ho různá místa, časy, okolnosti, podmínky a osobnosti. V každém životě se naučí něčemu novému. Při každém zrození ho ovlivňují rozdílné síly, jež vyzařují z hvězd. Každá lidská bytost prochází kosmickým cyklem a přijímá energii dvanácti konstelací a vliv znamení, která mu udávají rytmus a posílají ho do různých životních stádií.

Kněží znali vztah mezi jednotlivými cykly vesmíru a vzdělávacím procesem lidstva prostřednictvím různých reinkarnací a tak svoje plány řídili podle hvězd. Zformulovali metodu, jak odkrýt informace o Bohu, vesmíru a procesu zdokonalování během tisíců let. Chtěli člověku ukázat o čem jeho život je a jaký má smysl. Stanovili stádia odkrývání pravdy o Bohu lidem. Etapy, které by se proměňovaly se střídáním věku zvěrokruhu. V různých etapách se lidé učili, jak Bůh stvořil vesmír a později vědomí člověka. Každou fázi odkrývání řídila náboženská skupina usazená kolem páteře Egypta, kolem Nilu. Sloužily jako čakry nebo jako centra transformace a distribuce energie a informací obyvatelům Země. Během 4 období založili 4 náboženská centra, která měla za úkol objasňovat lidem vždy některou z fází jejich původu. Každé z center bylo zasvěceno jinému aspektu jediného Boha a užívalo svá vlastní pojmenování a symboly.

ČTYŘI NÁBOŽENSKÁ CENTRA

První z těchto center bylo založeno ve městě Annu, kterému Řekové přezdívali Heliopolis, počátkem věku Blíženců v roce 6620 př.n.l. v prodynastické éře Egypta. Toto období se soustředilo na symetrii v umění a v architektuře. Jeho úkolem bylo odhalit informace o vlastnostech, kvalitách a významu absolutního Boha, jedinečného Boha, původní příčiny všeho. Nazývali ho Atum-Ra a považovali ho za statickou a homogenní jednotu existující před stvořením vesmíru.

Druhé náboženské centrum vzniklo v Memfisu počátkem věku Býka v roce 4460 př.n.l. Jeho posláním bylo odhalovat informace o dalším postupu Boha, když vytvářel vesmír, planety a Slunce, když zaktivoval svoji vůli a božskou energii a stvořil hmotu. Tuto tvořitelskou fázi Boha nazvali Ptah. Během tohoto období byl patrný vliv Mentua, býka, který symbolizoval věk Býka v celém Egyptě a odrážel se dokonce i do jmen faraónů.

Třetí centrum vzniklo v Hermópoli a bylo zasvěceno Thóthovi, jedinému a jedinečnému Bohu, který obrátil svou tvořivou sílu k zemi a obohatil ji o pestrou přírodu, rostliny a zvířata.

Čtvrté náboženské centrum bylo založeno v Thébách s nástupem věku Berana či věku Skopce v roce 2300 př.n.l. Jeho úkolem bylo informovat o charakteristikách, kvalitách a významu Boha, když stvořil svůj obraz a promítl ho do vědomí člověka. Nazvali ho Amon-Ra. V tomto období došlo ke kulminaci této civilizace. Stavělo se množství chrámů se sochami beranů a faraóni přijímali jména Amon a Ram.

ŠKOLA MYSTÉRIÍ

Střídání období zvěrokruhu neboli konstelací určovalo délku každé fáze odhalování. Lidé si pomalu začali uvědomovat, že existuje jen jeden Bůh a že v každé fázi  svého tvoření vesmíru a člověka získává jiné vlastnosti a dostává jiná jména. Učenci založili ŠKOLU MYSTÉRIÍ, aby své znalosti mohli předávat dál a zajistili, aby následující kněží pokračovali v procesu odhalování. V okolí chrámů a náboženských center postupně budovali svoji zem. Uvnitř chrámů se pak věnovali vzdělávání žáků v uznávané osobnosti schopné vést svůj lid a ovládat základní přírodní síly. Svoje žáky vybírali mezi všemi egyptskými dětmi podle jejich úrovně uvědomění a citlivosti, kterou prokázaly a dali jim příležitost věnovat se kněžskému životu. Poučili je o procesu zdokonalování pomocí reinkarnace, o Bohu a o vesmíru. Naučili je vědám, umění, náboženství a filozofii. Trénovali je v udržování sebekontroly, naučili je jak neplýtvat jejich vitální energií a vysvětlili jim důležitost respektu a svobodné vůle, čímž urychlili proces jejich vývoje. Proměnili je na pokračovatele své kasty. Kněží měli neomezenou moc a znalosti, které využívali k vedení svého lidu po cestě k obecnému zdokonalení. Našlo se mnoho soch kněží vystupujících z kvádru, jiné je zpodobňovaly jako písaře či mudrce.

Někteří byli pojmenování Hotep, což znamená moudrý muž. Např. Imhotep, Amenhotep, syn Apua, takto získávali uznání za svoje vědomosti. V chrámech soustředili svoje znalosti, hmotné statky a duchovní bohatství. Na těchto místech položili základy egyptské civilizace. Hórovo oko se stalo symbolem této uzavřené organizace kněží, která řídila osud Egypta po tisíce let ve stínu vládnoucích faraónů.

HÓROVO OKO

Škola mystérií používala jako svůj symbol HÓROVO OKO. Toto znamení nalezneme na všech zdech egyptských chrámů. Tento symbol lidem přináší sdělení o svém obsahu a hlavní funkci jednoduchou formou, aniž by k tomu potřeboval slovní vyjádření. Jeho význam je pochopitelný i po tisících letech od svého vzniku. Oči jsou symbolem Slunce, zdroje života. Reagují na jeho svit a barevné vibrace. Přenášejí intenzitu a sílu ohně do mysli. Oči jsou nervovými zakončeními vnímajícími boží vůli. Intenzitu světla, božskou sílu pojmenovali Egypťané fí (phi).

Tato síla uchovává ducha ve hmotě a odráží vesmír - místo, kde dochází k experimentům vědomí. Oči jsou jedinými nervy, které se dostávají na povrch lidského těla a které můžeme pozorovat při jejich každodenní funkci. Rozvíjejí se uvnitř sfér vyplněných bílou krystalickou tekutinou. Oči symbolizují dualitu. Levé oko je solární, je citlivé na negativní vlivy. Pravé oko je lunární, je citlivé na pozitivní a kladné momenty. Vyměňují si svoje informace, aby vytvořily korektní obrázek o okolním světě. Symbolizují experimenty naší mysli ve světě plném kontrastů, hledání pravdy, porovnávání protichůdných stran. Reagují na aktivní sluneční záření a naši mysl naplňují skutečným světlem a vitální energií světla. Je to neviditelné světlo, které umožňuje existenci inteligence a pochopení reality.

Ptáci evokují představu letu, svobodu oproštěnou od materiálních omezení. Sokol je dravcem s nejlepším zrakem. Hór jako sokol představuje ducha, který skončil svoji etapu vzděláváním v životě omezeném smrtí. Když pochopí vesmírný řád, který si ověřil v různých životech, je schopen pozvednout se nad fyzická omezení a překonat prostor i čas. Hórovo oko je nesmrtelné vědomí, které ví vše a vidí vše. Může létat velmi vysoko nad ostatními existencemi anebo soustředit svoji pozornost na konkrétní detail. Není pochyb o tom, že moudří kněží viděli sama sebe jako pozorovatele a průvodce zdokonalováním na cestě vedoucí za světlem. Proto bylo Hórovo oko jejich symbolem. Oko, které vidí vše.

CHRÁMY

Ve svých chrámech kněží Hórova oka mírumilovně provázeli lid po cestě k dokonalosti a seznamovali je s poznatky o Bohu, vesmíru a procesu, kterým prochází vědomí lidstva. Každý chrám byl ohromným komplexem chráněným vysokými zdmi, za kterými žili tisícovky lidí, mužů i žen, protože obě pohlaví si byla rovna. Nejméně 21 let života věnovali vzdělávání a tréninku, aby se z nich mohli stát kněží a kněžky. Vyučování probíhalo v různých chrámech, kde žáci zůstávali po dlouhou dobu a přijímali nové poznatky. Cvičili svoje dovednosti a podstupovali testy sebekontroly, aby mohli postoupit do vyšší úrovně a do dalšího chrámu podél Nilu. Každý chrám byl živoucí knihovnou obsahující specializované informace. Každá knihovna měla jiný druh informací o vesmíru či o důvodech existence. Každý chrám se specializoval na jiné posvátné téma, ze kterého čerpal poznatky o stvoření. Základní stupeň trval 7 let. Během něho získali všeobecné znalosti o vesmíru a naučili se ovládat na nejnižší energetická centra svého těla.

KOM OMBO

Měli také chrámy, např. chrám Kom Ombo, kde se žáci učili pochopit koncepci duálního a polarizovaného vesmíru, porovnávat v mysli protichůdné extrémy a uvědomit si, kde je pravda. Učili se zvládnout svůj strach z porážky. Měli pochopit, že v každém životě prochází člověk zkouškami, jež ho vedou k potřebnému poznání. Učitelé v nich nejprve vyburcovali strach ze smrti, a pak je učili jej ovládat a vysvětlovali jim, že smrt je jen krokem k další zkušenosti a učení. V tunelech s vodou a krokodýly, na vysokých místech a v uzavřených prostorech s hady si žáci ověřovali svoje odhodlání. Učili se překonávat strach z osamělosti. Seznamovali se se svými instinkty agresivity a sebeobrany a s nevědomým uvažováním člověka a jeho automatickými reakcemi, aby se je naučili ovládat.

LUXOR

V chrámu Luxor v Thébách svoje znalosti o lidském těle a jeho funkcích zapojili do cvičení, které mělo jejich mysl naučit neidentifikovat se s tělem. Chrám byl rozvržen jako lidský organismus. Každá místnost představovala jeden orgán, s informacemi vytesanými do stěn, jež pojednávaly o jeho hlavních funkcích, významu pro organismus jako celek a spojitosti s ostatními orgány. Uvnitř chrámu se žáci trénovali v koncentraci i pohybu. Svou mysl soustředili na každý orgán, dokud nebyli schopni ovládat svoje tělo a nakládat s ním jako s vynikajícím nástrojem.

CHRÁMY ZASVĚCENÉ ISIDĚ A NEPTHYS

Chrámy zasvěcené Nepthys a Isis poskytovaly žákům trénink a informace o jejich fyzické percepci, emocích a tělesných požitcích i o rozdílech mezi nimi a vyššími emocemi, intuicí a inspirací. Naučili se ovládat své vášně a tělesné pocity pomocí svého ducha, pozvednout mysl, rozproudit svoji vitální energii a inspiraci předávanou duchy z vyšších sfér, aby probudili svoji kreativitu.

DENDERA

Mnoho chrámu jako např. chrám Hathory v Dendeře bylo zasvěceno vědám, astronomii, astrologii a matematice. Zde žáci pozorovali hvězdy a učili se rozeznat energii, kterou každá konstelace vyzařuje a důsledky, které má. Den za dnem pozorovali hvězdy a kontrolovali délku slunečního roku. Snažili se stanovit přesné datum záplav na Nilu a odhadnout okamžik, kdy Země přejde z věku Býka do věku Berana, kdy dojde ke změně cyklů, která ovlivňuje proces evoluce. Později žáci obdrželi znalosti potřebné k ovládání rozumu, pocitů, emocí a myšlenek. Dalších 7 let studovali pravou hemisféru mozku, inteligenci a srdce. Hledali rozdíl mezi myšlením a meditováním.

KARNAK

Chrám v Karnaku, největší chrám v Egyptě, byl zasvěcen mysli, analýze sil, které ji řídí a pochopení evoluce a jejího urychlení, pomocí koncentrace, koncepce, slov, pocitů a pohybu. Učili se soustředit se sami na sebe. Rozlišovat mezi vyšším já a egem. Identifikovat se s bytostí či předmětem a tak dlouho na něj myslet, až se transformovali v to, nač mysleli. Učili se komunikovat prostřednictvím telepatie, nejprve na krátké vzdálenosti, pak na delší v konkrétní část dne, až byli schopni komunikovat mentálně kdykoliv. Získali znalosti o čase a naučili se jej vnímat jako neustálou přítomnost. Pochopili, že musejí porovnávat, aby poznali a když je vše poznáno, už se nepřemýšlí a neporovnává. Naučili se měnit hladinu vibrací, ovládat externí okolnosti a dosáhnout emocionální rovnováhy pomocí vnitřního duševního rozhodnutí.

TŘI ÚROVNĚ POZNÁNÍ

Každý chrám nabízel 3 úrovně poznání. Díky tomu mohli lidé v různých stádiích vývoje a na různých úrovních simultánně přijímat informace.

První úroveň poskytovala základní informace určené všem obyvatelům. Vyprávěli jim příběhy plné symbolů a fantastických postav. Zápletka musela být pro všechny snadno pochopitelná. Myšlenky byly vyjadřovány jako mýty ve formě příběhů. Mýtus, fantastický příběh, byl využíván jako metoda k vysvětlení světa člověku, kterému rozumí jen částečně. Mýty fungovaly pouze, když jim lidé věřili. Vystupovaly v nich symbolické postavy v podobách, které vystihovaly jejich základní funkci. Tyto postavy byly součástí jednoduchých příběhů, parabol, které lidem sdělovaly pravdu o jejich podstatě a nedotýkaly se abstraktních idejí filozofie a  metafyziky. Lidé se dozvěděli informace o určitém svatém tématu, když vyslechli hlavní příběh každého chrámu. Poznali tak silné i slabé stránky určité postavy, problémy, kterým musela čelit a způsob, jakým jej vyřešila.

Druhý stupeň byl určen učedníkům, kteří již byli na vyšší duchovní úrovni. Byli seznamováni se stejným svatým tématem, ale konkrétněji a do větší hloubky. Využívali k tomu scény z mýtů vyobrazené na stěnách chrámů. Žáci se učili o každé postavě, o její symbolice v rámci vesmíru, o části procesu zdokonalování, kterou reprezentuje a o důvodu její podoby, chování a hlavní funkci. Moudrost kněží Hórova oka je patrná v příbězích, které každý chrám vypráví a ve znázorněních, která vybrali jako jejich symboly. Pouhým pohledem na tyto symboly každý rozpozná vlastnost, kterou znázorňovaly, či kvalitu, kterou lze získat. Jako symboly kněží používali člověka s hlavou zvířete, který přijímal vlastnost vyobrazeného živočicha a ukazovali žákům, jakou funkci dané zvíře plní ve vesmíru. Muž s hlavou šakala přijal jeho charakteristiky. Jeho schopnost orientovat se v poušti, sledujeme-li jeho stopy, vždy dorazíme k úrodné zemi. Proto je to vynikající průvodce. Každý symbol něco zastupuje. Jednoduchá podoba ptáka v mysli symbolizuje let, svobodu. Sluneční záře nad hlavou člověka prozrazuje jeho čistotu, jeho velikou moudrost, získané znalosti a výši jeho mysli. Podrobně studovali zvířata a hmyz. Shromažďovali hluboké poznatky o jejich životě, hlavní aktivitě a charakteristikách, o zvycích, které užívaly ke svému rozvoji, stravě, o délce jejich těhotenství, sexuálních zvycích a důvodech jejich existence. Pak vybrali ta nejvhodnější zvířata, která měla symbolizovat určitou vlastnost a vysvětlovat, jak tato vlastnost ovlivňuje vesmír. Sledovali cyklus housenky, která se zakuklí a promění se v motýla. Mezi všemi ptáky má nejlepší zrak sokol. Má optický mozek a má perfektně rozvinutý zrak. Proto byl vybrán jako symbol, který má reprezentovat tento smysl, jako symbol zraku. Lidská postava s hlavou sokola symbolizuje člověka, který všechno vidí, má panoramatické vidění a dokáže se soustředit na jakýkoliv detail. Tyto postavy, které egyptologové označili za Bohy, protože se domnívají, že Egypt byl polyteistický a Egypťané uctívali zvířata, pouze symbolizují určité životní funkce a činnosti zdokonalující lidstvo. Každá důležitá činnost má symbol, jenž ji zastupuje a vysvětluje podstatu této činnosti pro člověka a co jejím prostřednictvím získá. Vzepjaté paže symbolizují obdiv, nohy chůzi, ústa schopnost mluvit.

Třetí úroveň informací se vztahovala k tajnému kódu symbolů chrámu, který ovládali jen vysoko postavení kněží a učitelé. Ukrýval informace o silách a důležitých energiích, jak je ovládat a používat ve prospěch lidu.

V chrámech, jakým byl například chrám Hóra v Edfu, učil nejvyšší kněz ty nejtalentovanější žáky, jak může jejich mysl cestovat časem, aby mohli znovu prožít a pochopit životy, kterými prošli při své reinkarnaci. Nejvyšší kněz byl vždy člověk na vysoké duchovní úrovni, který se neidentifikoval se svým tělem. Znal všechny tělesné funkce a věděl, jaké energie má využít k jeho harmonizaci. Vše ovládal z centra svého nervového systému, které bylo na nejvyšším stupni vitální energie. Žil ve věčné přítomnosti, vyzařovala z něj nehynoucí láska a pomocí své božské moci vedl lid.

Hmota pouze přijímá a smršťuje se. Dávat znamená vyzařovat. Tak se dá popsat vibrační vlastnost duše. Lidské bytosti nacházející se na určité úrovni přijímají energii a zároveň ji zprostředkovávají lidem na nižší úrovni. Žáci se učili, že realita se skládá ze 7 stupňů vibrační energie, 7 proudů energie se 7 rozdílnými stupni moci a síly.

7 ČAKER

Tělo má 7 čaker nebo transformačních center hlavní energie proudící k nám z vesmíru. Každý člověk ve svém životě užívá jedno z těchto 7 center podle stupně vývoje své mysli. Jádro, pohlaví, solar plexus, krk a čelo. Čím více víme o vesmíru, tím více ho respektujeme a tím vyšší čakru či nervové centrum používáme k transformaci energie. Každý den přijímáme větší množství energie a získáváme větší nadpřirozené schopnosti.

Nejvyšší kněz dokázal ovládat základní sílu díky vysokému stupni své vitální energie, ve kterém se nacházelo jeho tělo. Rezistence jeho nervového systému odpovídala tomuto typu energie. Žáci  tedy ve všech egyptských chrámech obdrželi vzdělání a výcvik a postupně zvyšovali stupeň své vitální energie, který vždy odpovídal úrovni rezistence nervů v jejich těle. Naučili se navodit v sobě stav klidu, harmonie, respektu ke všemu živému, přijmout dokonalost vesmíru, aby si dokázali udržet stupeň své životní energie na cestě k dokonalosti vedoucí k všemohoucnosti a ovládat vyšší síly a energie. Byla to intenzívní fyzická, psychická i duchovní příprava, která končila zkouškou prožití bytí a nebytí, viditelného a skrytého.

PYRAMIDY

V pyramidách přijali mocnou energii, která jim umožnila poznat sedmý stupeň mysli. Během věku Býka experimentovali s pyramidami a jejich rezonantní technologií, která přeměňovala vibrace planety v energii. Svoje poznatky později přenesli do praxe. Postavili ohromné pyramidy vážící tisíce tun na neuralgických bodech nacházejících se přesně nad elektromagnetickou sítí země.  Masa pyramid, která obsahovala milióny částeček křemene, vibrovala se zemí a vyráběla energii prostřednictví molekulárního tření.

Zkonstruovali mnoho pyramid, až dospěli k ideálnímu tvaru, jenž má Cheopsova pyramida. V jejích chodbách, galeriích a komnatách přeměňovali tuto energii na zvuk, jehož vibrace se neustále zvyšovaly a žáky obohacovaly fyzicky, psychicky i duševně.  Tato energie otevírala před myslí člověka další dimenze, jež mu pomáhaly zvyšovat stupeň jeho poznání. S vnější pomocí dokázali žáci poznat všech sedm stavů mysli a vrátili se s nezapomenutelným zážitkem prožité extáze a pravdy, kterou teď mohli svým spolužákům předávat ve svých slovech a činech. Při dalších meditacích byli schopni vracet se do onoho stavu extáze až v něm jednoho dne zůstali natrvalo a proměnili se v božského člověka, který vždy vyzařoval pozitivní energii lásky.

PLATÓNSKÁ TĚLESA

Disponovali základními poznatky o vesmíru a o základních strukturách, do kterých se slučuje energie a hmota. Tyto poznatky byly základem pro rozvoj egyptské civilizace. Tyto čisté formy označujeme dnes jako Platónská tělesa. Jde o pět polygonů, které mají shodné strany i úhly a vycházejí z rovnostranných trojúhelníků, božské formy bez jediné známky pnutí. Využitím těchto forem dokázali vytvořit rezonanci a koncentrovat energii, čím zvýšili otevřenost své mysli a dostali se tak do stavu supravodivosti a mohli omezit působení gravitační síly.

Dnes se ví, že Země má neuralgické body zvané diamagnetické uzly, na nichž lze omezit působení gravitační síly Země a kde může vzniknout supravodivost. Supravodivost dovoluje snížit, ale i zvýšit přitažlivou sílu. Zvýšení váhy kamenných kvádrů mohli dosáhnout jejich uložení do země, aniž by je museli zakopávat. Snížení jejich váhy mohlo umožňovat jejich snadný převoz z velmi vzdálených kamenolomů.

Na ostrově Sehel byly objeveny hieroglyfy popisující výrobu betonu, který měl podobné složení jako skála. Francouzští vědci rozluštili jen jejich část. Jejich experimenty ukázali, že se jedná o geopolymely, které se po vysušení promění v kámen. To by vysvětlovalo, jak kněží dokázali vytvořit tak přesné chrámy. Pro základ nových bloků využili jako předlohu původní kameny.

Ale jejich největším objevem bylo, že koloběh života stvořil Bůh proto, aby člověk mohl zdokonalit svou mysl. Že duše člověka se opakovaně převtěluje, aby pochopila harmonii a důsledky svých rozhodnutí. Potom, co člověk ve svých četných životech prožije opačné extrémy jako strach a klid, depresi a radost, bohatství a bídu, nemoc a zdraví, pochopí smysl života a překoná všechny své fyzické hranice a stane se nesmrtelným nadčlověkem. Bytostí, která neumírá a která neztrácí svou mysl ani své nashromážděné znalosti. Nakonec se z něj stane moudrý duch, který postupuje dál na cestě k dokonalosti vesmíru.

Člověk se mnohokrát převtělí. Na počátku převládají jeho zvířecí instinkty, netolerance a agresivita, což vede k životu plnému utrpení. Postupně se naplňuje bolestí a snaží se hledat řešení. Přestane se chovat agresivně, nalezne klid a s ním i vyšší hladinu vitální energie.

Na základě znalosti procesu zdokonalování a zákonů, které ho regulují, zlepšovali Egypťané svůj život. Těžké okamžiky ve svém životě chápali jako nutnost na své cestě k poučení a získání klidu a harmonie. Chrámy lidem žijícím v bolesti prozrazovaly, jak se mohou proměnit v bytosti bez fyzických omezení, jak přeměňovat energii a jak se volně přesouvat v čase a prostoru. V průběhu každého života se člověk naučí něčemu novému a v dalším zrození je o něco moudřejší. V kontrastech světla a temnoty, strachu a lásky se naučí najít klid a harmonii a udržet si svoji životní energii. Člověk musí prožít zlost, nenávist a odplatu, aby byl schopen ocenit skutečnou hodnotu harmonie. Když pochopí, že každý jeho čin způsobí zklidnění nebo naopak utrpení, může se dostat z pekla na zemi do nebe na zemi. Egypťané si uvědomovali, že všechny jejich každodenní činnosti, jako byl rybolov a práce na poli, jsou cestou přiblížení se k Bohu a k možnosti být každým dnem lepším člověkem. Vytvořili společnost založenou na míru a spokojenosti. Když v roce 500 př.n.l. navštívil Egypt řecký historik Hérodotos, nemohl prohlásit nic jiného, než že Egypťané jsou nejšťastnějším, nejzdravějším a nejnábožnějším národem na zemi.

Nicméně Egypťané ve svém jazyce neměli slovo, které by znamenalo "náboženství". Nespatřovali žádný rozdíl mezi posvátným a světským. Boha, vesmír a sebe sama chápali jako součást jednoho celku spojeného láskou.

Lidé musí na cestě k dokonalosti projít mnoha životy. Někteří lidé jsou vzdělanější než jiní, ale všichni nakonec doputují k nesmrtelnosti a k trvající mysli. Musejí se naučit flexibilitě, přijímat okolnosti a akceptovat všechno živé kolem. Je to cesta plná utrpení, ale i klidu a míru. Záleží na tom, zda dokážeme ocenit to, co máme a být vděční za dar života a uvědomit si, že jsme byli stvořeni k lásce.

Verzi dílu ve formátu pdf najdete zde.

Verzi k tisku ve Wordu všech deseti dílů (bez obrázků) najdete zde.