Sakkára, jedno z nejtajemnějších míst Egypta, byla navržena vysoce postaveným knězem Imhotepem, géniem v mnoha oborech. Prvním filozofem historie, otcem medicíny, fyziky, architektury a chemie. Řekové, kteří studovali egyptské dějiny, ho pojmenovali Asklépio nebo Esculap, na počest jeho lékařských úspěchů. Také ho nazývali Hermes Trismegistus, trojnásobně veliký, pro jeho filozofické a lékařské vědomosti a také proto, že odhalil zákonitosti fungování vesmíru. Imhotep, jeden z nejvyšších knězů Školy mystérií Hórova oka, nechal postavit Sakkáru, do níž investoval mnoho času, pracovních sil a zdrojů a jež později duchovně i materiálně obohatila jeho lid.

TECHNOLOGIE STAVBY

Technologie stavby byla důležitá k zvyšování vibrační frekvence žáků školy, čímž urychlovala jejich duchovní rozvoj. Umožnila žákům, aby zjistili, že existují i jiné dimenze, aby se spojili s bytostmi na vyšší úrovni a načerpali informace od učitelů, kteří vstoupili do jiné sféry. Fyzikálně tato stavba umožňovala vytvoření elektromagnetických cest, jež pomáhaly přesouvat materiál potřebný na stavbu chrámů. Sakkára vyráběla tachyonovou energii s nejvyšší frekvencí vibrací ve vesmíru. Je to neutrální energie vznikající mezi párem částic nabitých opačným elektrickým nábojem, který je vyvažuje. Protože je to neutrální energie, nepůsobí na ní odpor a tak se může pohybovat rychlostí 27x vyšší než je rychlost světla. Je to energie myšlení a vibruje vysokou frekvencí lásky. Tuto energii využíval Ježíš, když konal své velkolepé činy, které označujeme za zázraky. Dokázal, že vibrováním na vysoké frekvenci lásky dokáže mysl vytvořit tachyonovou energii, energii mysli s jejíž pomocí může člověk zvýšit vitální energii nemocných, dosáhnout jejich zázračného uzdravení a dokonce je vrátit ze světa mrtvých. Lze také zvýšit kmitočet vody a proměnit ji na víno. Každý předmět i každá bytost vibrují jinou frekvencí, která odpovídá stádiu jejich vývoje.

Sakkára vytvářela obrovské elektromagnetické pole a zvuky, jež vibrovaly na různých frekvencích. Její tvar produkoval a koncentroval energii. Spojoval elektrické částice do vlnícího se sloupu, v němž vznikala tachyonova energie. Pyramida vyráběla několik frekvencí, jež umožňovaly žákům na různých stupních vývoje, aby se na mě naladili a vibrovali na frekvenci vyšší než byla jejich obvyklá. To zvyšovalo jejich vitální energii, auru a osobní elektromagnetické pole. Zároveň je učitelé intenzivně připravovali na to, až dosáhnou 21 let a budou moci své vědomí vzít do vyšších dimenzí reality. Když se naučili ovládat vyšší hladinu vitální energie, probudila se v nich vibrace lásky, schopnost telepatie. Student začal vnímat hudbu sfér, tanec atomických částic tvořících auru, elektromagnetické pole, které kolem sebe vytváří každé lidské tělo.

Kvantový stroj v Sakkáře urychloval proces duchovního rozvoje. Pomáhal začátečníkům na nižších hladinách vědomí, aby dočasně zažili zvýšení svojí frekvence. Pomocí meditace a přípravy na život v míru a harmonii a v respektu ke všemu, protože  vše je živé a propojené, proměňovali dočasné zvýšení vibrace v trvalý stav. Ti nejrozvinutější žáci setrvávali na hladinách vyšších vibrací, mohli své vědomí přesouvat v čase a prostoru, sledovat řetězec reinkarnací, jež jim umožňovali pobyt na světě. Anebo mohli vidět a vnímat reality za trojrozměrností nacházející se na dalším stupni vývoje člověka. Ve světě vyšších spojenectví plném osvícených nadlidí, kteří se již na tento vývojový stupeň dostali, protože získali potřebné informace.

Podoba takových realit je, jak uvádí Imhotep v Kybalionu, stejně jako nahoře tak dole. Existuje spojení mezi různými úrovněmi reality. Učil, že fyzická úroveň, která je tím nejzřejmějším pro naše smysly, se dá analyzovat a tím nám umožňuje nalézat pravdy o dalších úrovních reality, které nevnímáme. Začátečníci, kteří zažili další stupeň si toto zjištění ověřili, se vrátili, aby šířili lásku a poskytli informace ostatním lidem na nižší úrovni. Toto ověření na sebe samém prokázalo důležitost pyramid pro egyptskou společnost. Potvrdilo se, že vesmír má několik úrovní nebo jak prohlásil Ježíš „dům mého otce ukrývá mnoho menších domovů“. Ze Sakkáry se stalo komunikační centrum s vyššími realitami vesmíru. Tato skutečnost je zaznamenána v několika náboženských textech na stěnách pyramid vládců prvních dynastií.

Nebe se nenachází v naší fyzické dimenzi. Patří k těm vyšším, s vyšší vibrací lásky. Pyramida umožnila lidem přístup k dimenzím nadčlověka, k vyšším osvíceným společenstvím, která původně existovala na Zemi, ale pak se přesunula na vyšší hladinu reality. Další funkcí pyramidy bylo nabíjet ionty a vytvářet elektromagnetické cesty, které usnadňovaly transport ohromných žulových bloků určených na stavbu chrámů. Tato elektromagnetická technologie byla založena na faktu, že shodně polarizované náboje se odpuzují a dnes se využívá u tzv. magnetického vlaku. Bylo prokázáno, že předměty, které vibrují vysokou frekvencí, ztrácejí svoji hmotnost, přestává na ně působit gravitační síla.

Lidé mohou levitovat. Egyptští kněží učili, že ve vesmíru existují dva energetické póly – láska  a strach. Láska má velmi vysokou vibrační frekvenci a strach naopak velice nízkou. Ti, jejichž vědomí se nachází na nízkém stupni vývoje, neprošli ještě mnoha reinkarnacemi na Zemi. Ověřili si zatím jen velmi málo informací. Vibrují velmi málo a strach a bolest v jejich životě převažují. Pořád se nacházejí v životě naplněném utrpením. Ti, kteří prožili mnoho reinkarnací, se poučili z důsledků svých rozhodnutí a postupně zvyšovali svoji vibrační frekvenci a vitální energii. Naučili se respektovat ostatní a ne je obviňovat. Naučili se žít v míru a harmonii. Protože mají více ověřených informací, rozumí smyslu lásky, vibrují na její frekvenci a orientují svůj život k nebeskému životu.

Kněží se snažili urychlit rozvoj svých žáků sdělováním informací a tréninkem, který jim měl pomoci  povznést se nad svoje ego a cítit vyšší frekvenci vibrací. Mnoho let tréninku je dovedlo k pochopení, že v životě si má člověk verifikovat informace prostřednictvím zkušeností, které zažije na vlastní kůži, aby zjistil, že nadčlověkem se stane jedině skrze lásku. Láska je neutrální, nemá žádnou polaritu, ale vibruje na velmi vysoké frekvenci. Její energie je nehmotná, existuje pouze na spirituální a mentální úrovní v závislosti na vůli pozorovatele.

SAKKÁRA

Abychom pochopili toto tajemné místo, vrátíme se zpátky v čase do okamžiku, kdy tu byla jen prázdná poušť a Imhotep se pustil do první fáze budování Sakkáry, do stavby podzemního komplexu. V žulovém podloží začali dělníci nejprve s kopáním vertikální šachty, hlavní páteře celého komplexu. Šachta je 30 metrů hluboká, což odpovídá výšce 12ti poschoďové budovy a její základnu tvoří čtverec o straně dlouhé 10 metrů.

Jedna teorie tvrdí, že pyramidy produkují zrcadlový obraz, virtuální formu vznikající pod zemí, na které byly postaveny. V tomto prostředí pak dochází ke vzniku tzv. antihmoty. Skrz místnost nacházející se pod pyramidou se dostaneme do paralelní reality, opaku fyzického světa odděleného od něj elektromagnetickým zrcadlem. Zde dochází k pohybu času z budoucnosti do minulosti. Z nějakého důvodu fyzického nebo metafyzického je šachta tak hluboká a ačkoliv byla vytesána do tvrdé žulové skály, obložili dělníci její zdi prvními cihlami, které kdy člověk při stavbě použil. Bylo to poprvé v historii, kdy byl opakovaně použit jeden modul, drobná cihlová stěna pro stavbu velkého komplexu. Zajímavé je, že cihly nebyly vytesány z kamene.

PRVNÍ BETON

Na řece Nilu, nedaleko asuánských vodopádů na ostrově Sehel, byla nalezena stéla s hieroglyfy vytesanými  Imhotepem. Je na ní napsán návod na přípravu betonu, který po zaschnutí získává vzhled a odolnost kamene. Tým francouzských vědců v čele s chemikem Josephem Davidovicem zjistil, že přípravou této směsi vznikne aglomerát bohatý na křemíkové krystaly, které dokážou vyrobit elektřinu, pokud jejich molekuly vibrují určitou frekvencí. Egyptští stavaři rozdrtili mušle a fosílie, kterých bylo v Gíze nadbytek, drť smíchali s pískem obsahujícím vysoká procenta křemíku a hliníku, s pemzou, natronovými solemi a vodou. Smícháním těchto složek vznikne kaustická soda, která reaguje s hliníkem obsaženým v písku z Nilu a výsledkem je hlinitan sodný. Přidáním kamene chryzokolu vznikl křemičitan hlinitosodný a také arzeničnan měďnatý, který měl funkci urychlovače. Z této směsi pak odlévali kamenné bloky pro stavbu chrámů a pyramid.  První odlitky byly použity jako forma pro další a proto do sebe zapadají tak, že byste mezi ně nevložili ani hrací kartu.

ZVUKOVÉ FREKVENCE V MODRÝCH POKOJÍCH

Jakmile vyhloubili 30 metrovou jámu, začali vytesávat do kamene spletitou síť chodeb a místností. Místnosti orientovali na hlavní světové strany v postupně se zvyšujícím počtu. Jedna místnost byla otočená k šachtě, dvě na východ, tři na západ, čtyři na sever a pět na jih. Každá skupina místností vytvářela různou zvukovou frekvenci, která se postupně v rámci elektromagnetického pole zvyšovala. V každé místnosti se nacházely tisíce alabastrových mís, které vibrovaly stejným hudebním tónem. Tvar nádob a tekutiny v nich obsažené určovaly tón nebo vibrační frekvenci, na kterou byla místnost naladěna.

Tón „E“ zněl v pěti místnostech a sloužil k naladění začátečníků. Ti po svém příchodu vibrovali výše než tónem „D“. „F“ vibrovalo v nádobách čtyř místností. „G“ ve třech místnostech. „A“ znělo ve dvou místnostech orientovaných na západ. V hlavní místnosti v jednolitém alabastrovém sarkofágu dosahovali ti nejlepší žáci tónu „B“, ze kterého se mohli dostat do vyšších dimenzí. Těmto místnostem se říká modré pokoje a jsou obložené prvními keramickými obklady v historii. Mají různé odstíny tyrkysově modré barvy. Uvnitř těchto místností páry začátečníků – muž a žena -  meditovaly a dostávaly se na daleko vyšší hladiny vibrací.

Imhotep do Kybalionu zapsal sedmý zákon vesmíru „rod je všechno“. Vše má mužský i ženský prvek, který se projevuje ve všech schématech vesmíru. Páry společně dosahovaly rovnováhy, neboť neutralizovaly svá elektromagnetická pole. Mužské pole rotuje po směru hodinových ručiček a ženské pole proti jeho směru.

Bylo objeveno, že dlaždice jsou supravodivé, čili že v nich elektrický náboj nenachází odpor. Je pravděpodobné, že když začal komplex plnit svoji funkci, sloup vln modifikoval molekuly a proměnil je v neutrální. Technologii a chemickou kombinaci pro výrobu této modři objevil Imhotep. Slavná egyptská směs - kombinace jedlé sody, bentonitového jílu, draslíku, uhličitanu křemičitého a měďnatého, která vytváří typickou egyptskou tyrkysovou modř, se používá v keramice dodnes. Dlaždice byly poskládány ve formě křivky, která symbolizuje páteř všech živých organismů zvanou djed. Tento tvar dodává celému tělu energii. Ptah, stvořitel vesmíru, ji měl ve svém žezle. 

STAVBA PODZEMNÍHO KOMPLEXU – PRVNÍ FÁZE

Na severu se nachází vstup do podzemního komplexu. Ze dna šachty stoupalo velmi vysoké schodiště přerušované horizontálními plošinami sahající až k povrchu. Okolo šachty, přímo nad podzemními šachtami, postavili pevnou plošinu, na jejíž stavbu použili stejné cihly jako ty, kterými byly obloženy stěny šachty. Na východní straně vykopali 11 vertikálních chodeb, o 5 metrů hlubších než místnosti. V hloubce 35 metrů vychází z vertikálních chodeb 11 galerií vedoucích k dalším místnostem umístěným 5 metrů pod modrými pokoji. V těchto galeriích bylo objeveno více než 40.000 nádob, skleněných a alabastrových váz, které představují symbol spojení trůnů Horního a Dolního Egypta. Jedním z Imhotepových titulů byl i titul výrobce váz. V těchto galeriích vibrovaly tisíce váz v tónu „F“, který je vibrační frekvencí naší planety. Galerie fungovaly jako rezonátory pyramidy. Produkovaly zvuk, jenž naplňoval celou pyramidu. Alabastr je materiál, který dokáže vibrovat a rezonovat, když na něj působí síla odpovídající jeho vibrační frekvenci. Vibrace váz měla tak vysokou frekvenci, jak bylo potřeba k postupnému rozeznění i ostatních místností. Stejně tak tomu bylo i s elektromagnetickou frekvencí.

Páry začátečníků vstupovaly do modrých pokojů, aby meditovaly v mocném rytmu pyramidy a okolo nich vibroval jeden určitý tón. Pokaždé vibroval výše a vznikal tak vyšší tón. Tímto způsobem si zvykaly na vyšší frekvence a na silové pole s kratší vlnovou délkou probouzející v nich nové smysly a větší citlivost na světlo. Páry meditující v modrých pokojích se naladily na tóny vycházející z alabastrových nádob a protože byly vystaveny i silnému elektromagnetickému poli pyramidy, zvyšovala se jejich vibrační frekvence. Rostla jejich vitální energie, jejich aura a bylo jim umožněno ověřit si existenci dalších realit.  Tóny a frekvence odpovídající každé čakře, je postupně přiváděly ke vnímání vyšších frekvencí a ke zkušenostem mimo fyzický svět.

Když byly podzemní práce dokončeny, byla šachta zakryta postupnými plošinami, které ji proměnily ve virtuální podzemní obelisk zakrytý pyramidou stojící nad ním. Plošiny byly podobné mastabám, kamenným deskám zakrývajícím královské hrobky a proto si někteří pletli pyramidu s hrobkou. Dnes, po mnoha letech, můžeme plošinu vidět pod vrstvami cihel stupňovité pyramidy. Tak byla dokončena první fáze podzemních prací. Dokončili první část obrovského trojrozměrného procesoru, který měl urychlit evoluci lidstva a vyrábět tachyonovou energii pomocí základních technologií kvantové fyziky.

STAVBA PODZEMNÍHO KOMPLEXU – DRUHÁ FÁZE

Poté byla zahájena druhá fáze stavby první pyramidy po potopě světa. Stupňovité pyramidy, která měla přesně poloviční objem a váhu výsledného projektu. Na první plošině zakrývající šachtu postavili z větších cihel čtyři stupně, každý 11 metrů vysoký, tvořící pyramidu. První pyramida tedy byla 44 metrů vysoká a tvořila ji ohromná masa odlitých kamenných cihel bohatých na křemík. Křemíkové molekuly mají tvary tetraedrů, jedné ze základních forem přírody, nazývaných Platónská tělesa.

Vibrace planety, její pravidelný rytmus na jednom z jejich neurálních bodů elektromagnetické sítě, donutila vibrovat krystaly křemíku v cihlách tvořících pyramidu i v alabastrových nádobách uložených v místnostech hluboko pod ní a tak vznikala dvojitá energie a zvuk. Pod tímto konstantním mechanickým tlakem docházelo k tření molekul tetraedrů křemíku a vznikal negativní elektrický náboj. Dnes se tento jev nazývá piezoelektrický. Tato kamenná masa byla ohromným kondenzátorem negativní energie. Existují dva druhy křemíku. Jeden produkuje při vibraci negativní náboj, rotuje doleva. Tento druh byl využit při odlévání cihel. Druhý druh produkuje pozitivní elektrický náboj, rotuje doprava a nachází se v žulových deskách v Tuře, které byly použity na obložení vnější části pyramidy.

IMHOTEPOVY ZÁKONY VESMÍRU

Ve třetím Imhotepově zákonu vesmíru stojí „vše vibruje a je v pohybu a nic nezůstává v klidu, vše se pohybuje“.  Vibrační frekvence částeček tvořících energii určuje realitu, hustotu hmoty, mysl a extrémně vysokou vibraci duše. Čím vyšší je vibrační frekvence, tím vyšší je hladina vědomí, informace, respektu a tím rozvinutější je cesta evoluce. Vibruje úplně vše. Od té nejhustší hmoty až po čistou duši. Tento zákon rozděluje různé druhy energie v závislosti na jejich vibracích, na elektrickou, chemickou, magnetickou, gravitační a tachyonovou, která vznikala v Sakkáře. Cihly na pyramidě byly zakryty granitovými deskami z Tury obsahujícími křemíkové krystaly rotující doprava a tudíž vytvářející pozitivní elektrický náboj. Na kamenné cihly umístili stavitelé bloky pemzy, která měla izolovat elektřinu a až na ně připevnili granitové desky z Tury. Řezali je nakoso, aby získali vertikální strany pod úhlem 73° a horizontální povrch se sklonem 22°. Tyto bloky izolovaly negativní náboj vibrujícího kamene od pozitivního náboje žulových desek z Tury, které přijímaly pozitivní náboj z atmosféry, který byl na tomto místě velmi silný. Pyramida tedy shromažďovala dva protichůdné náboje. Vnější krystaly na čtyřstěnné pyramidě se nabíjely pozitivní energií z atmosféry, křemíková masa pod nimi čerpala energii ze země a její molekuly vytvářely negativní elektrické pole.

Čtvrtý zákon uvádí, že vše je duální, vše je polární.  Ve skutečnosti má všechno svůj protějšek, stejně jako v přírodě, ale na jiném stupni. Extrémy se stýkají. Dva póly jsou extrém jednoho. Horko a chlad – protiklady, jsou dvěma póly stejné fyzikální veličiny, které říkáme teplota. Podobně jako světlo a tma, velký a malý, měkký a pevný, černý a bílý, hluk a ticho, vysoký a nízký.

JAK FUNGUJE KVANTOVÝ STROJ?

Pyramidální tvar je základní podmínkou proto, aby kvantový stroj fungoval. Horizontální vrstvy se směrem k vrcholu postupně zmenšují a akumulují elektrické náboje o různé síle. Ke stejnému jevu dochází v granitových deskách z Tury. Společně s 11 vertikálními šachtami a virtuálním obeliskem, umístěným mimo osu pyramidy v severojižním směru na neuralgickém bodu elektromagnetické sítě, kopírují zemskou osu a indukují elektromagnetický náboj k dvojitému otáčivému pohybu. Částice s pozitivním nábojem rotují po směru hodinových ručiček, částice s negativním nábojem proti jeho směru. Takto vzniká elektromagnetický vír, tornádo složené z mikročástic, které se dává do pohybu díky pravidelnému rytmu planety, jenž vytváří konstantní frekvenci a rezonanci. Odstředivé a dostředivé síly v určité rychlosti a frekvenci párují dvě částice s opačným nábojem a pohybem, neutralizují je a odchylují od rotační osy k nové ose o 90° vychýlené od osy pyramidy a tak vzniká stacionární vlnový sloup. Tento sloup tvoří mikročástice neutralizované po vzájemném spojení kmitající na velmi vysoké frekvenci. Tento energetický sloup nejprve klesá ke krystalickému jádru planety a pak stoupá stovky kilometrů vzhůru až do ionosféry. Tyto neutrální a vyvážené mikročástice představují tachyonovou energii. Jsou neutrální a tak nevyvolávají odpor k materiálu, kterým procházejí. Jsou základem supravodivého jevu. Energetický vír v pyramidě zvyšoval vibrační frekvenci a proměňoval ji ve vyšší druh energie, tachyonovou energii, kterou dnes studuje kvantová mechanika.

NIKOLA TESLA

Tachyonova energie má nejvyšší možnou vibraci a frekvenci a je to energie vědomí, informace. Je podobná energii, kterou vytváří člověk ve svém mozku, když jeho myšlenky vibrují v rytmu lásky. Tachyonovou energií a stacionární vlnové sloupy studoval Nikola Tesla. Použil ji jako základ pro alternativní energie. Elektrické motory, rádio a televizi, rentgen, radar a dalších 1600 vynálezů, které ovlivnily 20. století. Teslova cívka se využívala k elektrickému nastartování motorů. Vytvářela vír, který proměnil proud o síle 12 voltů procházející měděným drátem cívky v proud o síle tisíců voltů, byl-li indukován na další cívce. V roce 1942 vedl Tesla philadelphský experiment, při kterém byla vytvořena ohromná elektromagnetická pole, která organizovala energii do párů a vytvářela tachyonovou energii. Pomocí ní se pokoušeli rozložit předmět na částice a složit ho zpět na jiném místě. V rámci projektu Invisibility, neviditelnost, rozložili americké plavidlo Eldridge a znovu ho složili o 75 km dál.  Ale členové posádky lodi buďto přímo zahynuli anebo je ošklivě poranili kovové střepiny. Tesla totiž zatajil jednu skutečnost a sice že když se částice znovu skládají, dochází ke změnám v hmotě. Ve svých výzkumech došel k závěru, že se tachyonova energie pohybuje 27x rychleji než světlo. Je to energie myšlení.

Einsteinova teorie o tom, že maximální rychlostí je rychlost světla, která dosahuje 300.000 km/s, se vztahuje jen k jedné hladině reality, k fyzikální úrovni hmoty složené z atomů, elektronů a protonů. Ale vesmír má tři hladiny – fyzikální, mentální a duchovní. Tachyony, základ duálního vesmíru, jsou páry mikročástic kmitajících neustále vysokou vibrací a frekvencí, která neutralizuje jejich opačné náboje. Tachyony jsou základem supravodivých prvků. Díky své neutralitě nevyvolávají žádný odpor vůči náboji procházejícím jejich molekulami. Kombinace těchto kmitajících částic nemá žádnou gravitační sílu. Má totiž nulovou hmotnost. Je to čistá energie. Vědci zabývající se kvantovou mechanikou tvrdí, že tyto částice nemají žádnou hmotu, že existují pouze teoreticky a měří se pouze pomocí pravděpodobnosti a jejich existence závisí na pozorovateli, na jeho mentální úrovni.

IMHOTEP VĚDĚL…¨¨

Imhotep věděl tohle všechno a měl ještě větší znalosti, které současní vědci ignorují. Kvantová mechanika a supravodivost patří mezi nejnovější objevy fyziky. Stupňovitá pyramida měla 4 úrovně a byla složená z 280.000 m³ kamene, který váží přibližně 450.000 tun, což představovalo přesně polovinu váhy a objemu konečné pyramidy. Před ní Egypťané umístili energetické pilíře, které vytvářely elektromagnetickou cestu až do Tury, odkud se dopravoval materiál na dokončení projektu. Rozšířili plošinu na sever a západ, jižní a východní stranu ponechali nedotčenou. Pyramida rostla jako lidské tělo, od hlavy. Kdyby neexistovaly původní plány, bylo by snazší rozšiřovat ji symetricky ze všech čtyř stran, jako slupky cibule. Touto přestavbou se virtuální obelisk ocitl přímo na severojižní ose nové pyramidy, která má dnes základnu o rozměrech 140x100 m. Připojili další dvě úrovně a dosáhli tak výšky 65 metrů. Přestavba zdvojnásobila objem pyramidy na 560.000 m³ o váze 900.000 tun. Vstupy do pyramidy rovněž potvrzují, že takto Imhotep stavbu plánoval už od samotného začátku. Původní vstup se jen prodloužil, druhé schodiště vede na jedno z nádvoří chrámu, který byl postaven na severní straně, aby zakryl vstup do pyramidy. Duplikace váhy a objemu není náhodná. Produkce energie a dosah jejího působení závisel na množství vibrující masy.

Další postavené pyramidy se postupně zvětšovaly a nabíraly na hmotnosti až k té největší, Cheopsově pyramidě. Váha určuje množství vyrobené energie. Tato kamenná masa rotuje kolem zemské osy konstantní rychlostí. Pyramidální tvar dokáže vytvářet v kamení energii, k jejíž výrobě využívá přirozené pohyby planety a její konstantní vibraci a frekvenci rotace. Ve vertikálním obelisku se nahoru a dolů pohybovala obří cívka. Elektrická cívka tvořená zlatým drátem a dřevěnou izolací. Při svém pohybu vytvářela pulsující efekt, který působil na elektromagnetické pole pyramidy a měnila frekvenci energetického sloupu. Šachta tedy sloužila jako rezonanční prostor. Ve čtyřech horních rozích virtuálního obelisku dodnes nalezneme několik dřevěných trámů, upevněných v úhlu 45°, které fungovaly jako hák a umožňovaly vertikální pohyb cívky. Elektrická cívka řídila vlnovou délku. Dokázala zvýšit vibrační frekvenci na maximum. Energii nashromážděnou z křemíkových molekul kamene pyramidy cívka uvolňovala ve dnech plánovaných obřadů, které se konaly ve dnech rovnodennosti. Egyptští kněží prokázali, že se pyramidy neustále pohybují a že každý jejich pohyb může být přeměněn na energii.

Posledním úkolem bylo postavit promyšlenou okolní hradbu a všechny další stavby na povrchu jako falešné kaple nebo Nádvoří hadů. Vše ze své privilegované pozice sledovala socha faraóna Džosera. Tento obří kvantový stroj navržený Imhotepem vyžadoval velké nároky na čas, pracovní síly a zdroje, ale odměna, které se společnosti dostala stála za to.

ZNOVU A VE ZKRATCE…

Vír se využíval k urychlování duchovního růstu žáků Školy mystérií Hórova oka. Představitelé zvyšovali hladinu uvědomění lidstva. Tachyonova energie produkovaná pyramidou zkracovala délku mozkových vln a zvyšovala tak mentální sílu a elektromagnetické pole člověka, jeho auru. To vše umožňovalo žákům, aby se dostali do vyšších hladin, kde si mohli ověřit existenci nových realit a ujistit o nich i své spoluobyvatele. Když se naladili na stejnou frekvenci rozvinutějších bytostí, mohli s nimi komunikovat a čerpat od nich informace.

Sakkára byla prvním komunikačním centrem s vyššími dimenzemi. Pyramidy využívají technologie založené na principech kvantové mechaniky, které my se dnes teprve snažíme postupně odhalovat. Tyto technologie zdědili Egypťané od obyvatel ztracené civilizace Atlantidy. Sakkára je nedoceněným příkladem technologie, o které se nám ani nesnilo a jejíž moc teprve objevujeme. Jde o technologii ovládanou vědomím a zaměřenou na duchovní zdokonalení lidstva. Elektromagnetický okruh vytvářel a urychloval částice energie. Proměnil statickou energii v kinetickou a transformoval ji v tachyonovou energii. V Sakkáře se poprvé současně používal zvuk a elektromagnetické pole ke zvýšení vibrací žáků. Tato technologie byla ještě více zdokonalena v Cheopsově pyramidě. Ve fyzickém světě se tato energie využívala ke konstrukci elektromagnetických cest a k výrobě supravodivosti.

Egypťané položili základy architektury, protože používali odlité kamenné bloky. Prokázali řemeslnou zdatnost při vytváření reliéfů na stěnách, např. na stěně Nádvoří hadů a v rafinovaných detailech na kamenech, které ukrývaly kvantový stroj. Vynalezli chemické vzorce pro výrobu litých kamenných bloků a také podle nich dokázali vyrábět keramické dlaždice, kterými obkládali spletité podzemní galerie. Do kamene tesali hieroglyfy a popisovali v nich svoje chápání vesmíru. Jejich vize je shrnuta v základní Imhotepových zákonech a je základem hermetické nauky pro zednáře, rozekruciány a templáře.

Imhotep napsal, že každá příčina má svůj následek a každý následek má svou příčinu. Nic nevzniklo náhodně, protože by to zničilo vesmír. Einstein v této souvislosti řekl, že Bůh nehraje v kostky.

Verzi k tisku ve Wordu všech deseti dílů (bez obrázků) najdete zde.